Tuba
Tuba je největším, nejhlouběji znějícím a zároveň nejmladším žesťovým hudebním nástroje. Tuba je hluboce znějící, tedy basový nástroj, přesto je v současnosti také plnohodnotný sólový nástroj. Uplatnění můžeme nalézt jak v dechových souborech, symfonických orchestrech, tak i v jazzových big bandech nebo dixielandových souborech.
Tuba vznikla až v polovině 19. století, kdy se začala objevovat v symfonických orchestrech. Díky své váze se na tubu hraje především v sedě.
Ke studiu hry na tubu jsou zpravidla přijímáni žáci od 10 let. V případě, že je žák vybaven potřebnými fyzickými předpoklady, je možné jej přijmout i v nižším věku. Proto děti chtějící hrát na tubu mohou začít na jiný přípravný dechový nástroj.
Hráč na tubu během studia získává nejen základy hry na tubu, které dále rozvíjí dle svých individuálních schopností, ale také se rozvíjí ve čtení not v různých klíčích, správnému dýchání, motorických dovednostech, poznání sama sebe, poznání svých limitů, trpělivosti a soustředění.
Výuka tohoto nástroje se zaměřuje na přípravu žáků jak ke hře sólové, komorní, taneční, jazzové, tak i ke hře v dechovém orchestru.
